Jak krmíme

Krmení je jedno z třaskavějších témat, kde můžeme říct, že v podstatě, co včelař, to názor. My si vyzkoušeli několik metod a nakonec jako nejlepší vyhodnotili starou osvědčenou metodu lahví s prosakovacím víčkem. Důvodů je hned několik.

- Včely se v roztoku netopí, jak je tomu v různých krmítkách vaničkového typu, ať už rámkových nebo v podmetu. Řešením s keramzitem, slámou a podobnými cizími tělesy v roztoku, nevěříme a myslíme si, že roztok by měl být maximálně čistý.

- Roztok zůstává čistý, nemohou se do něj dostat žádná cizí tělesa a látky (ať už výše uvedený keramzit, sláma apod.), tak ani nečistoty, co se sypou do krmných vaniček umístěných v podmetu.

- Snadná manipulace, kdy roztok napustíme do lahví z IBC kontejneru, nacvakáme víčka a lahve naskládáme na horní loučky rámků. Viz fotogalerie níže.

Při kontrole, jak včely berou roztok, potom stačí jenom nadzvednout víko a celý proces krmení máme jak na dlani.

Zkoušeli jsme i různé plastové nádoby s prosakovacími víčky, ale u nich je problém, že z důvodu pružnosti materiálu ztrácejí podtlak a roztok protéká. Potom nevíte, jestli polovina roztoku neprotekla úlem do trávy. To u skleněných lahví nemůže nastat.

Po posledním medobraní sundáme medníky, umístíme na loučky čtyři lahve s roztokem a nasadíme dva nástavky nebo vysoký krmný styrodurový nástavek. Dříve jsme používali dva klasické nástavky, ale těch je nedostatek, obvykle v nich máte uskladněny souše a mít na každé včelstvo dva nástavky navíc pouze pro potřeby krmení, které probíhá pár dnů v roce, je opravdu zbytečný luxus. Takže jsme přešli na styrodurové vysoké krmné nástavky. Jejich hlavní výhodou je cena, stojí zlomek ceny klasického nástavku, tím, že jsou na míru ke krmné lahvi, tak stačí jeden na včelstvo a jsou lehké.

Invert vs. cukr

Opět třaskavé téma. U nás jasně zvítězil invert. Než se rozepíšu, tak řeknu jednu otřepanou frázi, kterou stále slyším ze všech stran.

Cukr = bílá smrt.

Spousta lidí přestává sladit. Spotřeba cukru klesá, jeho ceny padají, dokonce byly zrušeny kvóty na produkci, protože nejsou potřeba, sama ekonomika reguluje jeho produkci, při takto klesající spotřebě. A mě by zajímalo, proč spousta těch, co cukr sami odsuzují, ho dává včelám a tráví je? Ještě žádný včelař mi na tuto otázku nedokázal smysluplně odpovědět. Pár odpovědí uvedlo cenu. To jde pochopit, ačkoli to taky není úplně pravda.

Když včelám dáte cukerný roztok, tak ho musí tzv. zpracovat a uložit. To zpracování je určitá chemická reakce, která včely stojí život. Proto se musí cukrem krmit včas, aby se "upracovala" ještě letní generace včel a ta zimní, dlouhověká měla zásoby připraveny. Pokud se opozdíte s krmením, tak se upracuje ta zimní generace včel a silně to pocítíte na síle včelstva po zimě.

Tento problém u invertu není, ten již je rozštěpený a včely jej pouze uloží. Proto lze invertem krmit i později. Stalo se nám, že jsme invertem krmili ještě v polovině října, protože jsme zjistili, že matka zuřivě ploduje a včelstvo má velkou spotřebu a do jara by nevydrželo. Extrémní situace byla, když jsme zjistili, že v lednu je několik včelstev bez zásob, právě skrz dlouhé plodování a vysokou spotřebu. Od 20. ledna do jara jsme tato včelstva krmili invertem a to i ve 20 stupňových mrazech. Invert se vždy nahřál a injekční stříkačkou pouštěl přímo do zimního chumáče. Jak se oteplilo, tak dostaly těsto. Všechna tato včelstva tuto krizovou situaci přežila a na jaře šla do rozvoje takovým způsobem, že patřila mezi nejsilnější. Toto by s cukrem rozhodně nebylo možné.

Řeči a učení tzv. "starých mistrů", že do včel se po 10. září nechodí a neruší se, ROZHODNĚ NEPOSLOUCHEJTE! Osobně nechápu, jak někdo může říct, že je to přírodní výběr a koukat se a čekat jak padnou hlady. Včely, když padnou na hlad, tak je to vždy plná odpovědnost včelaře.

Do včel můžete jít i v lednu a nijak jim to nevadí. Samozřejmě jen tak z rozmaru je to zbytečné. Pouze v případě "nouze".

Krmení oddělků v čase jejich rozvoje

Na toto téma jsme narazili v článku Péče o oddělek, proto jej zde nebudu znovu rozvádět.

Fotogalerie - krmení